Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje vesnice

Farní kostel sv. Petra a Pavla:

Farní kostel sv. Petra a Pavla, o němž je písemná zmínka již. r. 1349, stál dříve nad vesnicí, na kopečku obehnaném hradbou. Nebyl velký, měl kryptu, tři oltáře a tři zvony. Požáry, hlavně 16. července 1709, kdy shořely i matriky, škola a více stavení, kostel tolik utrpěl, že ani oprava v roce 1736 nemohla zabránit hrozbě sesutí zdiva, takže se v něm nemohly konat bohoslužby. V roce 1754 bylo vyhlédnuto poblíž panského dvora místo na nový kostel a bylo započato se stavbou.

Říčanský kostel je jednoduchá stavba, postavená v renesančním slohu, o délce asi 26 m a šířce 10 m, s věží vysokou 32 m. Proti pravidlům je postaven oltářem na západ a hlavním vchodem k východu. Příčinou této odchylky je s největší pravděpodobností to, že na místě kde kostel stojí., byla za dřívějších časů vodní nádrž. Po vypuštění sypká a navezená půda nebyla natolik slehlá, aby mohla poskytnout pevné základy velkému zatížení a proto část kostela s věží byla postavena na pevnější půdě, zbytek budovy je na násypu. Ať už je důvod jakýkoliv, jisté je, že je svým způsobem mezi stavbami tohoto druhu raritou. Protože je kostel zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, koná se pravidelně koncem června říčanská pouť.

 

Obec Říčany:

Říčany jsou starobylá obec. První zmínka o Říčanech pochází z roku 1237, kdy jsou tři bratři Karel, Beneš a Ladislav z Říčan uvedeni jako svědkové na listině, kterou Václav I. odstoupil brněnskému kostelu sv. Petra některé vesnice. Rod Říčanských byl neobyčejně rozvětvený nejen na Moravě, ale i v Čechách. Bezpečně se rody daly odlišit podle erbovních znamení, moravský rod měl ve znaku dvě bradatice (válečné sekery) křížem přeložené.

Sídlem pánů z Říčan i dalších majitelů byla tvrz na skalnatém ostrohu za vesnicí, kde se dodnes říká „Na Zámečku“, na mapách je místo označeno jako Hradisko. Místo, kde kdysi tvrz stávala je nyní zalesněné a vidět je dosud příkop, jímž je vrch dokola obehnán. K místu se váží i strašidelné pověsti (sam.kapitola) Na nejstarší mapě Moravy z roku 1575 i na mapě Komenského z r. 1633 jsou Říčany označeny jako místo s tvrzí. V letech 1539, 1540,1552 se označuje jako pustá, v roce 1560 znovu vystavěná. Časem přestaly být Říčany samostatným panstvím a byly připojeny k hradu Veveří. V době pozdější stálo panské stavení v nynějším středu obce „ve dvoře“, ještě v roce 1671 je označováno jako rytířské sídlo. Vrchnost, pokud na panství přijela, se zdržovala na Veveří a tak v něm bydlili říčanský purkmistr a důchodní s písařem Koncem šestnáctého století získal - díky sňatku - Říčany rod Tiefenbachů a Říčany se dostaly z dlouholetého držení domácích šlechtických rodů a staly se majetkem vrchností původu cizího.- např. Collaltové, Sinzerdorfové, Mundyové , Gustav princ z Wasy, vnuk švédského krále Gustava III., a jiní. To panství ku prospěchu nebylo, protože majitelé se na něm nezdržovali a panství spravovali úředníci.

  Rybník:

V minulosti byla údolí a níže položená území v okolí obce bažinatá a rozbředlá. Voda stékající ze strání se hromadila a pro malý spád neodtékala. Potok ji nestačil pojmout a často se rozléval. Za deštivého počasí v části obce zvané ,,V dědině'' nebylo domu, do něhož by voda nevnikla.

V zápisech zemských desek z XV. a XVI. století jsou časté záznamy o nově zřizovaných rybnících. Četné velké vodní plochy byly v prostoru mezi Říčanami a Rosicemi, další se rozkládaly za mlýnem ve žlebě až k Říčkám. Péče o opravu hrází, spouštění stavidel i starostí o bezchybnou funkci dřevěného vodovodu (po levém břehu potoka přiváděl vodu do panské palírny a do dvora) byl pověřen panský vodák. Dohlížel i na to, aby mlýn ve vesnici (zvaný ,,starý" – č. 92) dostával strouhou dostatek vody z nádrže v místě nynějšího kostela a školní zahrady.

 

 
 

 

Portrét



Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>